Veteráni
Scházeli jsme se velice postupně. Na autobusáku už čekal Raki, když jsem tam přišel. Pak dorazili ještě Máča a Guru. Prý o účasti uvažovali i Davy s Rybaříkem, ale Davy to nakonec vzdal, protože si nebyl jistý, "jak moc ortodoxní lidi pojedou," a jestli si s sebou může vzít něco ostřejšího. V Příbrami se k nám připojil Lukin a ve vlaku v Jincích přisedl Láďa. V tomto složení jsme dojeli do Holoubkova. Po cestě nás trochu obtěžoval jakýsi cestující, z Těškova (proto jsme se rozhodli, že tam nepojedeme), ale ten dal brzy pokoj. Vystoupíme z vlaku, a světě, div se, on tam na nás čeká Jack. I zašli jsme společně do hospody, abychom počkali na autobus a rozhodli se, odkud vlastně půjdeme. Při odchodu jsme se ještě zatížili každý PET lahví piva, abychom měli nějakou zásobu (Když jsme všichni dospělí, není v tom problém). Autobus nás zavezl do Plískova. Tam už čekal Jack s autem a došli jsme do blízkého lesa, kde jsme rozbili ležení. Oheň, opékání, kytara, téměř, jako za starých časů, k tomu spousta povídání. Pak Máča z třísek, igeliťáku a niti udělal horkovzdušný balón, na louce ho napustil horkým vzduchem, zapálil hořák ze suchého lihu, a balón se posléze vznesl a v mírném vánku nám zmizel z dohledu.
Ráno jsme zjistili, že jen asi 200 m od nás bylo už hotové tábořiště. Jack nás opět opustil, že musí pracovat. Pokračovali jsme do Lhoty pod Radčem, kde jsme vzali za vděk místním obchůdkem, poté do kopců, Radeč, Brno, pak na Rumpál. Po cestě jsme našli ve svahu starou pneumatiku, která vržena do údolí nás zavedla k velkému polomu. Na Rumpálu jsme dali oběd a zaházeli si na kus ledu. Máča utrpěl tzv. "průser kalhot," které mu praskly na zadních partiích. Další cesta přes Habr, kde jsme rozbíjeli led na rybníce a přes Chlum do Svojkovic. Železniční zastávka v nadmořské výšce 400 m n. m. po značce na 2,5 km vzdálený Žďár (629 m n. m.) Tuto vzdálenost jsme zdolali za poměrně slušnou půlhodinu. A již kráčíme ku Dobřívi. Po cestě ještě nějaká ta pneumatika, kterou jsme přiblížili civilizaci. Ve Staré hospodě první večeře, a opět dorazil Jack. Pravda, číšník nám naúčtoval za brambory asi 37 Kč, ale nějak jsme byli utahaní a nevšimli si toho hned. Jack nás (JAn, Máča a Láďa) naložil do auta, a zavezl k závoře, abychom našli a připravili tábořiště. Po cestě však, jaké překvapení, Brďos a Šelma. I zanavigovali jsme je za ostatními do hospody. Když pak všichni dorazili, byl s nimi i Vojta, který přivezl asi 4 kg hovězího guláše. Ten jsme v deseti lidech a jednom Šelmově psu úspěšně zlikvidovali. Večer byl párkrát přerušen kvůli projíždějícím vozidlům.
Ráno jsme zašli na louku, kde jsme mívali tábory, ale bylo to tam poněkud vykácené. Vojta nám udělal nedělní mši, pak Máča vypustil další balón. Jack, Máča a Raki nás opustili, a my ostatní jsme šli na Dršťku. A pak už jen cestou, necestou, na vlak do Příkosic. Déšť, který se schyloval, nás dostihl až Jincích.
Fotky z této akce jsou ve fotogalerii
JAn